Program 2017

A zde jsou k dispozici záznamy plenárních přednášek:

Konference se konala pod záštitou primátora města Plzně Martina Zrzaveckého a rektora Západočeské univerzity v Plzni Miroslava Holečka.

ANOTACE

PŘEDNÁŠKY

Jiří Zounek, Libor Juhaňák – Učitelé, žáci a rodiny v digitální éře

V přednášce budeme prezentovat problematiku informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání pohledem pedagogického a částečně také sociologického výzkumu. Zaměříme se nejenom na učitele, žáky, ale také na rodinné prostředí. To totiž sehrává důležitou roli v tom, jak si žáci osvojují znalosti, dovednosti či etické normy v oblasti užívání ICT. Konkrétněji například ukážeme, v čem jsou silné a slabé stránky českých (i evropských) učitelů, v jakých činnostech ne/využívají ICT, zda a jak pracují s online službami. Budeme prezentovat rovněž poznatky o ICT v životě žáků (např. jakým činnostem věnují a jak často využívají ICT ve škole i doma, jak může souviset využívání ICT se socioekonomickým statusem rodiny, genderem či výsledky žáků ve škole). Ukážeme také, jak vstupují ICT do rodinného života a jakou roli sehrávají rodiče nebo sourozenci.

doc. Mgr. Jiří Zounek, Ph.D. působí v Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Zabývá se dlouhodobě využitím digitálních technologií ve vzdělávání a v učení. Podílel se na řešení řady výzkumných i rozvojových projektů v oblasti ICT, e-learningu, českého školství i celoživotního učení. Je autorem či spoluautorem několika odborných knih a mnoha studií. Mimo jiné např. Učíme se s tabletem – využití mobilních technologií ve vzdělávání (2015) nebo Učení (se) s digitálními technologiemi (2016). Podílel se na vzniku Strategie digitálního vzdělávání ČR do roku 2020. Ve své výuce na Masarykově univerzitě (zaměřené na e-learning, na využití ICT ve vzdělávání i na dějiny socialistického školství a pedagogiky) používá již řadu let online výukové prostředí Moodle. V současnosti je hlavním řešitelem výzkumného projektu Digitální technologie v každodenním životě a učení studentů, který je podporován Grantovou agenturou ČR. Více viz www.zounek.cz.

Mgr. Libor Juhaňák vystudoval obory Informační studia a knihovnictví a Filosofie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (FF MU), v současnosti je doktorským studentem Pedagogiky na Ústavu pedagogických věd na téže fakultě. V rámci svého doktorského studia se zabývá analytikou učení a data miningem ve vzdělávání. Od roku 2011 je členem Kanceláře e-learningu FF MU, kde má na starosti technickou správu fakultní instalace LMS Moodle a metodickou podporu učitelů využívajících různé digitální technologie ve výuce. Zkušenosti má i s vedením online kurzů a vzděláváním učitelů. Publikoval několik odborných studií a je spoluautorem knihy E-learning. Učení (se) s digitálními technologiemi (2016). Je spoluřešitelem výzkumného projektu Digitální technologie v každodenním životě a učení studentů.

Miroslav Staněk – “BOV”, “STEAM” a “Polytechnická výchova”. Novinky v českém školství?

STEAM gramotnost – “moderní” trendy ve výuce přírodních věd a technické výchovy v českém školství nahlížené z historické perspektivy. Experiment jako tradiční, leč stále opomíjený nástroj výuky. Frontálně demonstrační, žákovské a žákovské-badatelské experimenty. Badatelsky orientovaná výuka přírodních věd (BOV) – základní principy.  “Hands-on” aktivity jako možný nástroj BOV. Polytechnická výuka a výchova. Polytechnické vzdělání pro 21. století na ZŠ. Role ICT v soudobém žákovském pokusu.

Miroslav Staněk, Ph.D. – Po celou dobu studií i pracovní praxe se snaží skloubit témata “přírodních věd a techniky” s problematikou “lidského přístupu” k této oblasti. Na studiích “čistě technické fyziky” (Fakulta aplikovaných věd ZČU, obor Fyzikální inženýrství) získal základní fyzikální a matematickou gramotnost, kterou mu souběžné studium filosofie (Filosofická fakulta ZČU, obor Teorie a dějiny vědy a techniky) pomáhalo zasadit do humanitního a historického rámce. Následné absolvování oboru Učitelství odborných předmětů na Pedagogické fakultě JČU mu poskytlo povědomí o principech formálního vzdělávání a nové úhly pohledu na percepci přírodovědných zákonitostí v myslích lidí (žáků). Studia završil seznámením se s principy vzdělávání neformálního v oboru Pedagogika volného času na Teologické fakultě JČU.  Jeho každodenní pracovní činnost spočívá v hledání různých způsobů implementace ICT do výuky, konkrétně na poli tzv. interaktivní výuky přírodních věd. Díky zkušenostem s vyučováním na ZŠ, SŠ i VŠ se snaží věnovat filosofickým metodologickým otázkám, když sleduje, jakým způsobem v žákovské mysli vzniká percepce přírodovědných zákonitostí. Neustále se ptá (a učí žáky ptát se) z jakých (často mylných) předpokladů v poznávání vycházíme, kde začíná a končí oblast naší poznávací jistoty, kde jsou hranice “vědeckosti” v lidském poznání světa, z jakých „zdrojů“ můžeme při našem učení o světě čerpat a jakých „autorit“ se v poznávacím procesu můžeme dovolávat. Klade důraz na empirickou zkušenost poznávajícího. Sleduje, jak žáci nahlížejí a chápou přírodní fenomény a zabývá se tím, kterak se jejich chápání v posledních desetiletí proměňuje.

Karel Rejthar – Netradiční vizualizace ve školství

V našem příspěvku Vás seznámíme s analyticko-vizualizačním nástrojem Power BI. Ukážeme si na jednotlivých příkladech možnosti jeho využití ve školství. V druhé části příspěvku předvedeme živou ukázku vytvoření vizualizace z Wikipedie o Plzeňském kraji.

Ing. Karel Rejthar je učitelem na Střední zemědělské a potravinářské škole v Klatovech, kde působí jako koordinátor krajského centra vzdělávání se zaměřením na Microsoft technologie. Působí ve skupině Microsoft Inovative Educator Expertů, kde reprezentoval ČR na světových setkáních v Maďarsku a Kanadě. Specializuje se na datovou analýzu v Power BI, FLOW a Excelu.

Pro nemoc zrušena přednáška: Ludvík Zimčík – Dnes už vůbec ne malotřídní škola ve věku informačních technologií

Příspěvek shrnuje postup při nasazení systému pro elektronickou podporu výuky založeného na LMS MOODLE. Uvádí konkrétní zkušenosti z běžného provozu LMS MOODLE v prostředí původně malotřídní vesnické základní školy, dnes subjektu, který se cíleně věnuje distančnímu vzdělávání, a který díky nasazení informačních technologií během deseti let několikanásobně zvýšil počet žáků a zahrnuje mateřskou školu, úplnou základní školu a střední odbornou školu – “školy na konci světa”.

PaedDr. Ludvík Zimčík – Ve školství se pohybuji více než třicet pět let – v současnosti řídím “školy na konci světa” – subjekt zahrnující střední odbornou školu, základní školu a mateřskou školu. V základním školství jsem podrobně poznal problematiku málotřídních ZŠ, byl jsem průkopníkem právní subjektivity základních škol, první školu jsem do podoby příspěvkové organizace převedl 4. července 1991 v Dolním Němčí. Byl jsem zástupcem ředitele školy střední i vyšší odborné, na první soukromé vysoké škole na Moravě jsem pracoval jako zástupce rektora.

Ve školství jsem zažil různé koncepce i „antikoncepce”, reformy i deformy, reformy reforem předchozích reforem, transformace, ode zdi ke zdi.

Praxe mě naučila, že je třeba netočit se jako korouhvička na věži podle momentálních názorů, přání a nepromyšleností MŠMT a dalších nadřízených, ale hlavně používat svůj vlastní rozum a odborné znalosti a zkušenosti a snažit se učit a řídit školu tak, aby to žákům něco přinášelo.

Vzdělávací programy vytvářené na naší škole ukazují, že i malá škola může být vstřícná vzdělávacím potřebám nastupujících generací a svým přístupem a důrazem na efektivní využívání informačních a komunikačních technologií přesvědčuje o výhodnosti školy pro obec a její budoucnost.

Gabriela Lovászová – Informatika vonku s tabletmi a s GPS

Vyučovanie informatiky väčšinou prebieha v špeciálnej počítačovej učebni. Mobilné zariadenia ako tablety či smartfóny prinášajú príležitosť preniesť vyučovanie informatiky aj mimo počítačovú učebňu alebo dokonca mimo uzavretý priestor školy. V prednáške predstavíme niekoľko typov exteriérových učebných aktivít a ich edukačný prínos pre vyučovanie informatiky.

doc. RNDr. Gabriela Lovászová, PhD. je odbornou asistentkou na katedře informatiky Fakulty přírodných vied na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitre.

PREZENTACE A WORKSHOPY V SEKCÍCH

A1 – Jaroslav Mašek – Píšeme Wikipedii

V rámci globálního vzdělávacího programu Nadace Wikimedia Studenti píší Wikipedii vznikl, ve spolupráci s touto nadací, i kurz s názvem Píšeme Wikipedii, realizovaný ve formě volitelného předmětu a online kurzu (nejen) pro studenty Střední školy informatiky, poštovnictví a finančnictví v Brně.  Na workshopu se blíže podíváme na strukturu a obsah kurzu a vyzkoušíme si některé editace Wikipedie, stejně jako to budou provádět studenti. Všem účastníkům workshopu bude též nabídnuta účast v uvedeném kurzu.  Pokud máte v plánu workshop navštívit, předem se registrujte na Wikipedii a s sebou si přineste notebook či tablet s možností připojení k internetu.

Materiály k workshopu – http://wikipedie.jaroslavmasek.cz/ucitelin/

Mgr. Jaroslav Mašek vystudoval PedF UK v Praze, obor Anglický jazyk – Technická a informační výchova. Je učitelem od roku 2012. V současné době působí na střední škole v Brně. Od roku 2006 se zabývá využíváním technologií ve vzdělávání. Je členem skupiny Google EDU Groups. Ve volném čase se věnuje tvůrčímu psaní a překládání. Vice o něm najdete na jeho stránkách www.jaroslavmasek.cz.

B1 – Martin Malý, Štěpán Bechyňský – Učíme elektroniku s Arduinem a Edushieldem

O tom, že elektronika do polytechnického vzdělávání patří, už není sporu. O tom, že Arduino jednoznačně dominuje světu levných a skvěle použitelných výukových kitů, taky ne. Jen s jeho reálným nasazením ve školách to není tak bezproblémové, jak by to mohlo být. Po zkušenostech z desítek kurzů jsme sedli a navrhli koncept výukové sady s Arduinem. Výsledkem je destička, plná senzorů a periferií, nazvaná EduShield, a k ní výukové materiály, příklady, knihovny… Rádi vám představíme celý koncept EduShieldu a řekneme víc o tom, jak začít s výukou elektroniky na vaší škole.

Po skoro devíti letech opustil Ing. Štěpán Bechynský společnost Microsoft, kde pracoval jako Technical Evangelist se zaměřením na Microsoft Azure a zakotvil v klidnějších vodách farmaceutické společnosti MSD, kde měl na starost infrastrukturu v Amazon Web Services. V klidných vodách získal titul MVP a vrátil se do společnosti Microsoft, kde se stará o IoT řešení v regionu CEE jako technický konzultant. Ve volných chvílích se věnuje mikrokontrolérům a 3D tisku a víkendy tráví nejraději u plotny nebo přednášením o Arduino.

Koníčkem Ing. Martina Malého je od útlého dětství elektronika a vše, co s ní souvisí. Programovat se naučil ve dvanácti letech, aniž by tušil, že právě rozhodl o své budoucí kariéře. Po letech, strávených programováním a webovými technologiemi se posunul ke svému dalšímu koníčku, a tím je psaní. V současné době kombinuje psaní, elektroniku a internet v různých poměrech. Když má čas, tráví ho na cestách nebo nad nepájivým kontaktním polem.

C1 – Martin Friš – iPad a žáci s kombinovaným postižením

Workshop seznámí zájemce s využitím dotykových technologií při individuální výuce žáků s těžkým kombinovaným postižením, u nichž lze při použití iPadů sledovat specifické komunikační reakce vycházející z konceptu Bazální stimulace a to na základě bazálního vjemu způsobeného např. taktilní vibrací, zvukovým signálem nebo optickým efektem. Prezentované fotografie a videoukázky (pořízené v rámci výuky na ZŠ speciální a Praktické škole DČCE Merklín – odloučené pracoviště Plzeň) pomohou lépe porozumět specifickým formám komunikace daných jedinců a mohou být inspirací pro využití iPadů ve výuce žáků s těžkým kombinovaným postižením. Workshop se též pokusí odpovědět na otázku, jak iPad může těžce imobilním žákům zjednodušit zprostředkování kontaktu s okolní společností.

Materiály k přednášce: Informace k výzkumu – poster

Bc. Martin Friš pracuje v oblasti pomáhajících profesí od roku 2012. V současné době působí nejen jako učitel na ZŠ speciální a Praktické škole DČCE Merklín – odloučené pracoviště Plzeň, ale i jako sociální pracovník v plzeňském stacionáři pro osoby s postižením Diakonie Západ. Ve spolupráci s katedrou výpočetní a didaktické techniky Fakulty pedagogické na Západočeské univerzitě v Plzni se třetím rokem podílí na výzkumu využití iPadů při edukaci žáků s těžkým kombinovaným postižením.

D1 – Rozálie Lánová (12 let, 7. třída ZŠ) – Jak se pomocí internetu inspiruji a učím

Chci vám ukázat jak a kde “nacucávám” internetovou inspiraci. Co mě na tom baví, jak se sama učím od ostatních nové věci, jak se zlepšuji, jak učím druhé. Dozvíte se u mě např. Jak se vaří a peče online, naučíte se něco si nakreslit a pak to oživit…

Rozálka Lánová je žákyní 7. třídy základní školy v Děčíně.

A2 – Libor Klubal, Vojtěch Gybas – iPad a webové aplikace

Učitel má dnes díky webovým aplikacím spoustu možností, jak zpestřit svou výuku. Na workshopu se podíváme na ty nejoblíbenější webové aplikace pro vedení výuky a evaluaci žáků.

Mgr. Libor Klubal působí jako odborný asistent na Katedře Informačních a komunikačních technologií Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. Oborem jeho činnosti jsou mobilní technologie ve výuce a také aplikace ICT ve vzdělávání. Na základní škole vyučuje informatiku a programování. Provozuje webové stránky Moderní výuka (ipadvetride.cz), kde informuje o svých zkušenostech s využitím moderních technologií ve výuce, zejména tedy s tablety iPad. Od roku 2011 je certifikovaným lektorem Apple Professional Developement Trainer a v roce 2013 byl oceněn titulem Apple Distinguished Educator. 

Mgr. Vojtěch Gybas je doktorandem na Katedře Informačních a komunikačních technologií Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. Již 13 rokem se věnuje speciálnímu školství, nyní je zaměstnán jako učitel na Základní škole speciální v Bruntále. Je autorem projektu ipadvevyuce.cz, kde se snaží využívat moderní technologie ve speciální pedagogice.

B2 – Kamila a Petr Kopsovi – Teorie Tygra, Životní mapy a komunikační typy

Svět se mění nejen v rychlém rozvoji IT, ale také ve vývoji člověka, který můžeme pozorovat především u dětí. Nový svět potřebuje nejen novou techniku, ale také nové komunikačně-psychologické nástroje pro práci s dětmi. Poznejte novou, projektivně diagnostickou metodu pro děti – její předností je rychlost, přesnost, účinnost a měřitelnost. Tygří svět jako jedinečný nástroj sebepoznávání a sebekomunikace i komunikce s okolím. Pro děti, rodiče, pedagogy, psychology. Komunikační typy – rychlá, jednoduchá a účinná komunikace, která přináší pomoc nejen v pedagogické sféřě. Komunikační typy přinášejí jednoduché pochopení chování a myšlení jedince.

Kamila a Petr Kopsovi jsou známi jako autoři unikátní metody Životních map (ve světě Kops Method), která dokáže objevit, analyzovat a popsat skutečné příčiny stavů a situací, ve kterých se aktuálně nacházíme. Zvlášť přínosná je metoda pro dětské klienty. Praktické poznatky v práci s dětmi jsou základem „tygří“ knižní trilogie – Tygr dělá uáá uáá, Jak se domluvit s tygrem a Jak se krotí tygr. V březnu 2017 obdrželi Čestné uznání za přínos v práci s dětmi a ADHD od KIU univerzity v Kolombu, Sri Lanka (Fakulta psychologie). Jsou autory vzdělávacích programů pro pedagogy, psychology a další odbornou i laickou veřejnost. Své znalosti přenášejí i do firemního prostředí (vzdělávání, motivace, komunikace, vize týmů). Již bestsellerová tygří trilogie „Tygr dělá uáá uáá“, „Jak se krotí tygr“, „Jak se domluvit s tygrem“, byla přeložena do slovenštiny a angličtiny.

C2 – Filip Vaculík a žáci Tyršovy ZŠ v Plzni – Informatika, 3D tisk a robotika na prvním stupni ZŠ

Inspirace, jak naše děti, případně i sebe, převést z role uživatelů do role tvůrců. Nenásilně, hravě a zábavně. Seznámení s programovacími nástroji pro žáky jako jsou, M.I.T. Scratch, Kodu Gamelab, Alice, Robie, Code Combat, Code.org., App Inventor. Prezentace nástrojů pro pronikání do světa 3D modelování a 3D tisku. Ukázka robotiky používané na prvním stupni ZŠ: Ozobot, mBot, Dash & Dot, Spykee, MakeBlock: Inventor Electronic Kit, MakeBlock: Ultimate 2.0 – 10-in-1 Robot Kit. Jako bonus, návrat  v čase o 30 let zpět a pohled na tehdy moderní HW pro
mateřské školky.

Workshopem Vás provedou Mgr. Filip Vaculík a jeho žáci z Tyršovy ZŠ v Plzni, účastníci kroužků programování, 3D tisku a robotiky. Jedním z nich bude např. Míra Mráz, malý vesnický kluk ze 3. třídy ZŠ, který moc rád rozebírá věci a vymýšlí nové využití robotiky.

D2 – Pavel Bláha – Jak dostat digitální obsah do výuky efektivně – praktické tipy pro učitele

Zajímáte se o to, jaké digitální formy a prostředky je vhodné využívat ve výuce? Uvažujete o kvalitním digitálním obsahu a nevíte, jak s ním pracovat? Hledáte způsoby, jak podpořit individuální rozvoj dětí i jejich komplexní hodnocení? Chcete ušetřit čas při přípravě výuky? Zveme vás na workshop, kde vám představíme možnosti, jak využívat digitální obsah z produkce Nakladatelství Fraus, a to v kombinaci s papírovými učebnicemi či samostatně. Seznámíte se s novinkami pro školní rok 2017/2018 – nabídkou interaktivních učebnic Flexibooks, učebnicemi pro 1. a 2. stupeň ZŠ a SŠ, a vzdělávacím portál Fred.

Víte, že můžete zpřístupnit vaše i-učebnice všem žákům, a to jak do školních počítačů, tak i do jejich domácích zařízení? Seznamte se se všemi možnostmi platformy Flexibooks, která vám nabízí oblíbené interaktivní učebnice v novém kabátě.Víte, že díky Fredovi můžete sledovat a vyhodnocovat své žáky a pomáhat jim tak k úspěchu? Seznamte se moderním nástrojem, který podporuje individuální hodnocení dětí ve školní praxi. Přijďte se inspirovat na workshop, během kterého vám představíme náš digitální obsah a naučíme vás jej efektivně zapojovat do výuky.

Ing. Pavel Bláha je vedoucím marketingu a obchodu společnosti Fraus Media, s.r.o.

A3 – Tereza Havránková – Blank apps nejen ve výuce jazyků

Během kreativního a aktivního workshopu budeme tvořit v blank apps – tzv. prázdných aplikací. Ukážeme si, jak tyto aplikace můžeme využít nejen v hodinách cizích jazyků.

Mgr. Tereza Havránková je doktorandkou katedry výpočetní a didaktické techniky Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Dlouhodobě se zabývá využitím iPadů ve vzdělávání, především pak ve výuce jazyků. 

B3 – Tereza Voltrová (13 let, tercie Mikulášského gymnázia, Plzeň) – Kodu Game Lab

V rámci workshopu se seznámíte s Kodu Game Lab. Jedná se o nástroj pro výuku programování formou vytváření her, který je mezinárodně používaný například jako součást projektu Hour of Code. Kodu Game Lab vytvořila firma Microsoft. Program je k dispozici zdarma, je plně lokalizován do českého jazyka a funguje na systému Windows. Během workshopu se můžete naučit základy jeho ovládání a programování a na závěr si vytvořit vlastní počítačovou hru.

Terezce Voltrové je třináct let a chodí do tercie na Mikulášském gymnázium. Ve volném čase se kromě programování zajímá o matematiku a astronomii. Ráda pozoruje hvězdy, hraje na akordeon a plave. Za svůj největší úspěch považuje osmé místo na celorepublikovém finále Astronomické olympiády.
S workshopem jí bude pomáhat mladší sestra Vendulka Voltrová, která pátým rokem navštěvuje 26. základní školu v Plzni.

C3 – Miroslav Staněk – ICT a přírodovědná bádání

Účastníci workshopu se vrátí zpět do školních lavic. V rolích žáků druhého stupně základní školy si sami vyzkoušejí, jak by se dnes učili o pojmech jako např. “elektrické napětí”, „barometrický tlak“ či „kyselost a zásaditost“. Průvodcem v poznávacím procesu jim vedle učitele bude také tablet či jejich vlastní mobilní telefon. Všechny fyzikální, chemické i biologické koncepty, se kterými bude v hodině pracováno, si budou moci v reálných pokusech „osahat“ pomocí ICT a měřicích senzorů.

Miroslav Staněk, Ph.D. – Po celou dobu studií i pracovní praxe se snaží skloubit témata “přírodních věd a techniky” s problematikou “lidského přístupu” k této oblasti. Na studiích “čistě technické fyziky” (Fakulta aplikovaných věd ZČU, obor Fyzikální inženýrství) získal základní fyzikální a matematickou gramotnost, kterou mu souběžné studium filosofie (Filosofická fakulta ZČU, obor Teorie a dějiny vědy a techniky) pomáhalo zasadit do humanitního a historického rámce. Následné absolvování oboru Učitelství odborných předmětů na Pedagogické fakultě JČU mu poskytlo povědomí o principech formálního vzdělávání a nové úhly pohledu na percepci přírodovědných zákonitostí v myslích lidí (žáků). Studia završil seznámením se s principy vzdělávání neformálního v oboru Pedagogika volného času na Teologické fakultě JČU.  Jeho každodenní pracovní činnost spočívá v hledání různých způsobů implementace ICT do výuky, konkrétně na poli tzv. interaktivní výuky přírodních věd. Díky zkušenostem s vyučováním na ZŠ, SŠ i VŠ se snaží věnovat filosofickým metodologickým otázkám, když sleduje, jakým způsobem v žákovské mysli vzniká percepce přírodovědných zákonitostí. Neustále se ptá (a učí žáky ptát se) z jakých (často mylných) předpokladů v poznávání vycházíme, kde začíná a končí oblast naší poznávací jistoty, kde jsou hranice “vědeckosti” v lidském poznání světa, z jakých „zdrojů“ můžeme při našem učení o světě čerpat a jakých „autorit“ se v poznávacím procesu můžeme dovolávat. Klade důraz na empirickou zkušenost poznávajícího. Sleduje, jak žáci nahlížejí a chápou přírodní fenomény a zabývá se tím, kterak se jejich chápání v posledních desetiletí proměňuje.

D3 – Miloslav Khas – Formativně s Formative

Nelíbí se vám známkování? Berete chybu jako přirozenou součást učení, chcete vyučování co nejvíce individualizovat, z učitele se stáváte průvodcem, snažíte se přenést zodpovědnost za vzdělání na vaše žáky, pak se na vás budu těšit. Ukážeme si, jak nám mohou informační technologie pomoci při naší práci s dětmi. Představíme si aplikaci Formative, která dává žákům nejen okamžitou zpětnou vazbu (jako mnoho dalších aplikací), ale nabízí toho ještě mnohem více.

Mgr. Miloslav Khas je učitel a ICT metodik na ZŠ Staňkov. Poslední tři roky se intenzivně věnuje integraci informačních technologií do vzdělávání, především pak jejich smysluplnému využití napříč předměty. Výsledky své práce pravidelně publikuje populární formou na svém blogu, na sociálních sítích a na odborných portálech, např. Spomocník na Metodickém portálu RVP.CZ. Je členem skupiny GEG Učte s námi. Účastní se se svými žáky mezinárodních projektů prostřednictvím portálu eTwinning a je koordinátorem celostátního setkávání učitelů ve Staňkově.

A4 – Ludmila Kovaříková – Tajemství za obrázky

Jak zatraktivnit hodinu, ve které mají žáci za úkol vyhledat informace k nějakému seznamu událostí, předmětů nebo osob? Vhodnou motivací se mohou stát tajemství ukrytá za obrázky, která schováme pomocí aplikací Goggles (Android) nebo Aurasma (iPad,  Android). Nalezené informace můžeme např.  dál uspořádat na časovou osu (Timeline) nebo doplňovat do jiných grafických organizérů. Postup si ukážeme na příkladech z literatury, ale aktivita je využitelná i v jiných předmětech. Pro tento workshop budeme potřebovat na vašich mobilech nebo tabletech aplikaci Aurasma, Goggles (Android) a Timeline (RWT). Pro tvorbu Aurasmy, popř. časových os si připravte notebook.

Materiály k workshopu:

Goggles: aplikace pro rozpoznávání obrázků: https://play.google.com/store/apps/details id=com.google.android.apps.unveil&hl=cs (Pro Android)

Aurasma: aplikace pro rozšířenou realitu: https://www.aurasma.com/ (Ke stažení pro iPad i Android v příslušných obchodech)

Timeline (RWT): aplikace pro tvorbu časových os: http://www.readwritethink.org/classroom-resources/student-interactives/timeline-30007.html (Ke stažení pro iPad i Android)

Explain Everything: aplikace pro nahrávání tutoriálů: https://explaineverything.com/ (Pro iPad i Android)

Mgr. Ludmila Kovaříková učí na ZŠ ve Vranovicích český a anglický jazyk. Dlouhodobě se zabývá čtenářskou gramotností a především čtenářskými strategiemi. Snaží se učitelům ukázat, že technologie neoslabují chuť číst, ale že naopak rozšiřují naše možnosti a mění přístup k informacím. Právě proto je propagátorkou systému BYOD ve výuce. Je členkou skupiny GEG Učte s námi, publikuje na svých stránkách a sociálních sítích.

B4 – Martin Lána –  Jak učit děti řešit problémy

Tématem mého workshopu bude ukázat, jak učit děti řešit problémy s využitím informatického myšlení, programování a digitálních technologií. Propojíme např. hledání vzorů – 3D tisk – programování – optimalizaci. Ukážeme si proč se nebát systémů, ani těch informačních. Podíváme se na ty přírodní i umělé.

Pokusím se na praktických příkladech představit, jak si s tímto vším “hraju” já na ZŠ v hodinách informatiky.

Mgr. Martin Lána je učitel a zástupce ředitele na ZŠ a MŠ Děčín IV, který se ve své práci dlouhodobě věnuje praktickému objevování a sdílení smysluplných cest využívání digitálních technologií ve vzdělávání a učení žáků i učitelů. Od roku 2013 člen ICT panelu pro oblast informačních a komunikačních technologií, práce na standardech RVP pro tuto oblast. V roce 2014‒2015 člen týmu informační gramotnosti (NIQES, ČŠI). Působí v Jednotě školských informatiků a GEG ČR (zakladatel GEG Děčín). Zajímá se o praktické využití vizuálního myšlení, spolupráci a tvorbu v on-line prostředí.

C4 – Karel Rejthar – 3D svět v Minecraftu a Malování 3D

Minecraft je světový fenomén. Jak jej využít ve výuce? To se dozvíte během workshopu zaměřeném na programování. V druhé části workshopu prozkoumáme jarní novinku Malování 3D a vyzkoušíte si, jak jednoduché může být vytvořit 3D kresbu. Přijďte se podívat na novinky a odneste si náměty a výukové plány do svých hodin. Studenti svět Minecraftu objevili již dávno, teď je řada na vás.

Ing. Karel Rejthar je učitelem na Střední zemědělské a potravinářské škole v Klatovech, kde působí jako koordinátor krajského centra vzdělávání se zaměřením na Microsoft technologie. Působí ve skupině Microsoft Inovative Educator Expertů, kde reprezentoval ČR na světových setkáních v Maďarsku a Kanadě. Specializuje se na datovou analýzu v Power BI, FLOW a Excelu.

D4 – Pavla Sýkorová, Filip Jelínek – Zpětná vazba nemusí být strašák

Na internetu existuje velké množství on-line aplikací, které poskytují žákům i učitelům nejen zpětnou vazbu o pochopení probírané látky, dávají možnost vyjádřit svůj názor, otestovat se, zopakovat si učivo. Plickers, Socrative, Mentimeter, Quizizz, Quizlet, LearningApps, Google Formuláře a další. Každá z nich umí něco jiného. Pojďme si představit některé z nich a vyzkoušet, jakým způsobem je můžeme využít ve výuce.

Materiály k workshopu: Prezentace_ Zpětná vazba

Mgr. Pavla Sýkorová učí na 10. základní škole v Plzni matematiku, zeměpis a informatiku. Několik let využívá ve výuce nejrůznější technologie. Jako lektorka vede semináře a webináře se zaměřením na efektivní využívání ICT ve výuce a finanční gramotnost.

Mgr. Filip Jelínek učí na Gymnáziu v Prachaticích informatiku a tělesnou výchovu. Řadu let pomáhá učitelům zavádět moderní technologie do výuky, jako lektor vede pravidelně webináře a semináře se zaměřením na ICT ve výuce a robotiku.

Pavla Sýkorová a Filip Jelínek sdílejí své zkušenosti na vlastním webu www.guruveskole.cz. Na něm učitelé najdou informace o zajímavých on-line aplikacích a praktické návody, jak je ve výuce využít.

EXKURZE

Během exkurze si prohlédneme unikátní prostory virtuální laboratoře a dalších učeben Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Laboratoř virtuální reality na Katedře průmyslového inženýrství a managementu (KPV) se zabývá výzkumnou činností v oblasti využití VR ve strojírenství. Laboratoř dále podporuje výuku předmětu Digitální podnik a virtuální realita, kde se studenti seznamují s principy a možnostmi VR. V rámci exkurze bude připravena i ukázka tvorby virtuálních světů v Unity3D.

Ing. Jiří Polcar je doktorandem na KPV a zabývá se zde tvorbou aplikací pro VR a je rovněž vyučujícím předmětu DPVR.